Různé prohlížeče

V čem je problém - Proč to tak je - Současné prohlížeče - Standard, nebo optimalizace? - Metoda pokusu a opravy - Metoda znalostí verzí HTML - Rozlišení obrazovky - Konkrétně

V čem je problém?

Začínající Internetoví autoři nejsou psychicky připraveni na smutnou pravdu:

• Stejná stránka se může v různých prohlížečích zobrazit diametrálně odlišně.

Na Internetu nevím, jaký prohlížeč můj čtenář používá. Můžu jenom tušit. Proto nemá cenu specializovat se na jeden typ prohlížeče a stránky ladit jen pro něj, obvykle je potřeba, aby to vypadalo stejně ve všech hlavních prohlížečích.

Pokusím se nastínit nejčastější problémy a jejich řešení. Ale napřed krátký historický úvod.

Proč to tak je

Internet se vyvíjí neuvěřitelně rychle. Podobně dynamicky se přetvářel jazyk HTML, tak aby umožňoval zařazovat do stránek nové a nové věci. 

Je zřejmé, že starší prohlížeče neumožňovaly stejné zobrazení stránek jako prohlížeče moderní, protože v době vzniku starších prohlížečů se prostě nevědělo, jak se budou stránky psát za pár let. Něco samozřejmě zůstalo stejné, ale novější, složitější věci a nové tagy staré prohlížeče zobrazovat neumějí. A je tu ještě další problém:

Kromě oficiální verze jazyka existují různé návrhy na jeho rozšíření. Výrobci prohlížečů (zejména Microsoft) se snaží do svých prohlížečů zabudovat podporu nestandardních věcí, které jsou teprve v návrhu. (Snaží se, aby weboví autoři tvořili stránky hlavně pro jejich prohlížeč a nabízejí jim při tom nové možnosti.) Čili jazyk HTML je závislý na prohlížeči, který používá čtenář (klient).

Současné prohlížeče

V roce 2002 lze potkat tyto prohlížeče:

Následují podrobnosti o důležitějších prohlížečích.

Internet Explorer (IE)

Protože nejrozšířenějším prohlížečem je Internet Explorer, stačí většinou stránky ladit pro něj a v ostatních prohlížečích jenom trochu zkontrolovat, jestli to funguje. 

Dobré verze Internet Exploreru jsou od čtyřky výše. Liší se pouze v detailech (zejména interpretace blokových CSS vlastností, rozšíření CSS a JavaScriptu). Čtvrtá verze se dnes prakticky nevyskytuje (méně než půl procenta v roce 2003).

Do jednoho počítače se dá nainstalovat více verzí Intenret Exploreru. Dlouho se to ale nevědělo (Microsoft říkal, že se ty verze navzájem nesnesou). Ale existují balíčky umožňující instalaci verzí 5.0 a 5.5 vedle dříve nainstalovaného IE 6.0. Více informací o instalaci Explorerů mám v blogu.

Netscape (NN)

Nejhorším prohlížečem minulosti je Netscape 4. Dnes jej používají pouze nepřátelští webmasteři a kritici, když chtějí dokázat, že máte špatně udělané stránky. Chybuje a padá. Lze na něj zanevřít (psáno 2003), protože v každém operačním systému pro něj existuje lepší alternativa.

Co je Netscape 6: Netscape další verzi prohlížeče nechal vyvíjet nezávislou skupinou jako open-source. Tak vznikla Mozilla. Vývojovou verzi Mozilly přejal Netscape a udělal z ní prohlížeč Netscape 6. Jádrem je vykreslovací program Gecko. Netscape 6 a 4 jsou ke stažení na www.netscape.com, kde jsou též archivní starší verze (např. verze 3, která vůbec nepodporuje styly).

Když se dnes mezi webmastery mluví o Netscape, myslí se tím verze 4. Verzi 6 a 7 se říká Mozilla, protože to je Mozilla.

Mozilla

Nejlepší dnešní prohlížeč. Podporuje CSS ve verzi 2 a Javascript lépe než Microsoft Explorer, DOM1. Drží se standardů. Umí dobře zobrazovat XML. Blokové elementy vykresluje trochu jinak než Internet Explorer (správně). Zdrojáky a instalačky pro všechny platformy lze najít na www.mozilla.org.

Mozilla existuje i v češtině, říká se jí Czilla. Ke stažení na stránce www.czilla.cz.

Alternativní prohlížeče

• Opera je velmi dobrý prohlížeč, který sice ve verzi 5 neuměl zobrazit korektně češtinu, ale šestka to už umí. Stáhněte si na www.operasoftware.com. Nyní i verze 7, která je skvělá.
• Linuxový Konqueror je fajn.
• Arachne má dvě fantastická specifika: je původně český a je pro dos. Umí toho dost. Šlape dobře i na starších strojích. Nemám s ním žádné přímé zkušenosti, prakticky se nevyskytuje.
• Amaya, kterou vyvíjí skupina W3C (konsorcium pro standardizaci Internetu) je snad nejhorší prohlížeč, který jsem viděl. Nemá smysl se jí zabývat.
• Textové prohlížeče Links a Lynx jsou velmi oblíbené mezi uživateli Unixů a Linuxů. Links je český a relativně nový, Lynx je starý nečeský.
• Prohlížeče na Macu neznám.
• Některé programy tvářící se jako autonomní prohlížeče ve skutečnosti používají rendrovací jádro z Mozilly (Gecko) nebo z Internet Exploreru (NCSA Mozaic).

Starší verze

Občas se objevují trojkové verze Exploreru a Netscapu, zejména jako relikty na počítačích z let 1995 a 1996. Moderní věci (styly apod.) nepodporují (nebo špatně). Webmaster by se zbláznil, kdyby měl myslet i na tyto prohlížeče. Za uspokojivý výsledek se tedy považuje, pokud jsou v nich stránky alespoň čitelné. 

Standard, nebo optimalizace?

Kdo dělá internetové stránky, dostane se velmi brzy před dilema:

• Mám dělat chudé, "standardní" stránky, které se dobře zobrazí ve všech prohlížečích,
• nebo mám stránky odladit pro jeden druh prohlížeče (optimalizovat) a pak se jenom modlit, aby se to jinde zobrazilo správně?

Většina amatérů volí druhý postup. 

(Někteří dokonce píší "tyto stránky jsou optimalizovány pro ten a ten prohlížeč". Uživatelé ostatních nechť si trhnou nohou, já za nic nemohu. Nepište to tam! Je to pakárna. Kdo má správný prohlížeč, je v pohodě, kdo má špatný, ten si kvůli vám nebude stahovat jiný.)

Pokud by bylo na výběr jen mezi těmito dvěma přístupy, bylo by dobré držet se jednoduchých, standardních postupů a žádné šílenosti do stránek nezařazovat. To vůbec není špatná cesta! Existují ale i jiné metody.

Metoda pokusu a opravy

Autor udělá krásné stránky optimalizované pro jeden prohlížeč a pak si to zkouší zobrazovat v jiných. Najde-li chybu, nějak ji opraví. To je výborná metoda, leč příliš pracná.

Metoda znalosti verzí HTML

Autor, který ví, co může a nemůže použít, je na tom nejlépe. Pokud vytvoří na stránce něco, co by se ve starších prohlížečích zobrazilo špatně, udělá to tak, aby se v nich zobrazilo alespoň něco. Nejlépe je využít přitom CSS styly. Je to těžké na znalosti, ale jediné všeobecné.

Rozlišení obrazovky

Když dělám důkladněji upravené stránky, často brečím nad tím, že nevím, jaké rozlišení bude můj čtenář používat. Mám dělat pro rozlišení 1024 bodů na řádek nebo jenom 800? Nebo méně? Jsou jen čtyři způsoby řešení, každý má ale chyby.

1. Nedělat důkladně graficky upravené stránky nebo je dělat tak šikovně, aby na šířce nezáleželo (udělat je "gumové").
2. Nějakým skriptem si zjistit, jaké rozlišení klient používá a přepnout jej na danou stránku. Chce to mít více verzí stránky a dobrého programátorského ducha. Špatně se to aktualizuje, neb je třeba měnit více stránek najednou.
3. Uzavřít celou stránku do tabulky nebo do stylovaných divů s pevnou šířkou (nejčastěji 760 bodů). Pomaleji se to zobrazuje a je s tím více práce. Odporuje to duchu HTML. Lepší je to při použití tagu <div> s pevnou šířkou. V poslední době je toto řešení kritizováno majiteli mobilních počítačů s malým displejem.
4. Udělat stránku "optimalizovanou" pro určité rozlišení, ostatní ať si trhnou nohou.
5. Pomocí skriptů a stylů po načtení stránky šířku stránky upravit podle velikosti okna (to je dost těžké).

Závěr: doporučuji přístup číslo jedna, pokročilejším tři (tabulku nebo div).

Konkrétně

Mám zkušenosti s několika prohlížeči. Pokusím se popsat, co který podporuje. Bez záruky, jde jen o závěry mých výzkumů.

Prohlížeče Internet Explorer 4, 5 a 6 se kromě detailních rozdílů v zobrazení blokových CSS stylů v ničem neliší (ale mají trochu jiný DOM). Obecně lze říci, že IE 5 a 6 je v podpoře CSS o dost lepší než čtyřka.

Toto je konec základního kurzu. Předchozí: Editory
Vizte též: formátovací chyby, úplné začátky, design pomocí tabulek, zápis stylu pro různé prohlížeče, omezení CSS
Doporučené pokračování: Obrázky nebo Odkazy nebo Tabulky nebo Rámy nebo CSS
Odkaz ven: Prohlížeč Opera 7, chvalozpěv, Stažení (download) všech možných prohlížečů (anglicky), Pixiho (starší) přehled všech prohlížečů